|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Různé formy náhradní institucionální péče o dítě v ČR
Procházková, Jana ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se v první části zaměřuje na psychologickou problematiku institucionální výchovy. Začátek práce je věnován historickému vývoji náhradní péče o děti až po současnost. Práce se dál zaměřuje na problematiku odebrání dítěte z původní rodiny a umístění do institucionální péče. Věnuje se problematice rizikových rodičů a rizikových dětí. Velký rozsah práce se zabývá problematikou psychické deprivace, jejímu teoretickému vymezení, typologii reakcí na psychickou deprivaci, diagnostice a psychoterapii psychické deprivace. Další část se zaměřuje na popis zvláštností psychického vývoje psychicky deprivovaných dětí. Další problematikou, která je v práci popsána, je návrat dítěte do původní rodiny, přechod dítěte do náhradní rodinné péče a problematika jedinců, kteří odcházejí z institucionální péče po dosažení zletilosti. Poslední část je věnována specifickým tématům souvisejícím s náhradní péčí o děti, kterými jsou péče o děti s etnickou odlišností a péče o děti se specifickými potřebami. V druhé části bakalářské práce je navržena kvantitativní studie zjišťující, zda má dlouhodobý pobyt v institucionální péči vliv na ekonomické chování a postoje. Studie je navržena pro adolescenty, kteří dlouhodobě vyrůstají v institucionální péči a pěstounské péči. Kontrolní skupinou jsou adolescenti, kteří...
|
|
|
Následky psychické deprivace
SURÁ, Zuzana
Má práce se zabývá popsání následků psychické deprivace v dětství. Začátek práce se zaměřuje na deprivaci. Dále se zaměřuji na podmínky deprivace a rizikové faktory, které mohou deprivaci způsobit. V další kapitole se zaměřuji na pojmy, které souvisí s deprivací, nebo jsou v některých případech s ní zaměňovány. Pojmy jsou deprivace, kterou dále rozšiřuji o psychickou deprivaci, attachment, subdeprivace, zanedbávání, izolace, separace. Třetí kapitolou jsou následky psychické deprivace. V této kapitole popisuji určité následky psychické deprivace u dětí izolovaných, dětí v ústavní péči, dětí deprivovaných v rodinách a nechtěných děti. Poslední kapitola, která uzavírá mou práci, je terapie. Zde okrajově popisuji, jak probíhá terapie s dětmi, které jsou deprivované.
|
|
|
Různé formy náhradní institucionální péče o dítě v ČR
Procházková, Jana ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se v první části zaměřuje na psychologickou problematiku institucionální výchovy. Začátek práce je věnován historickému vývoji náhradní péče o děti až po současnost. Práce se dál zaměřuje na problematiku odebrání dítěte z původní rodiny a umístění do institucionální péče. Věnuje se problematice rizikových rodičů a rizikových dětí. Velký rozsah práce se zabývá problematikou psychické deprivace, jejímu teoretickému vymezení, typologii reakcí na psychickou deprivaci, diagnostice a psychoterapii psychické deprivace. Další část se zaměřuje na popis zvláštností psychického vývoje psychicky deprivovaných dětí. Další problematikou, která je v práci popsána, je návrat dítěte do původní rodiny, přechod dítěte do náhradní rodinné péče a problematika jedinců, kteří odcházejí z institucionální péče po dosažení zletilosti. Poslední část je věnována specifickým tématům souvisejícím s náhradní péčí o děti, kterými jsou péče o děti s etnickou odlišností a péče o děti se specifickými potřebami. V druhé části bakalářské práce je navržena kvantitativní studie zjišťující, zda má dlouhodobý pobyt v institucionální péči vliv na ekonomické chování a postoje. Studie je navržena pro adolescenty, kteří dlouhodobě vyrůstají v institucionální péči a pěstounské péči. Kontrolní skupinou jsou adolescenti, kteří...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Využití arteterapie při práci s náhradní rodinou
DRDÁKOVÁ, Veronika
Práce popisuje vzdělávací a stimulační program z oblasti arteterapie se zaměřením na rodiny s dětmi v náhradní rodinné péči. Teoretická část zpracovává témata psychická deprivace a subdeprivace, attachment, obsahuje úvod do oboru arteterapie a zabývá se procesem výtvarného projevu a ontogenezí výtvarného projevu. Mapuje formy náhradní rodičovské péče v ČR. V praktické části popisuje průběh činnosti s pěstouny a jejich dětmi. Autorka se zaměřuje na výtvarné tvoření v rámci celé rodiny a využívá ho jako alternativu vzájemné komunikace nonverbální formou. Sleduje různé přístupy a člení je do základních kategorií. Závěr a shrnutí přináší poznatky z praxe využitelné pro terapeuty a další profese.
|
host ::
RSS.